KAMPAŇ NA PODPORU LOKÁLNÍ EKONOMIKY
Národní síť místních akčních skupin připravila na podporu lokální ekonomiky kampaň www.REGIONYSOBE.cz. Jedná se o web jehož cílem je propojit lokální nabídku podnikatelů s místními konzumenty a s turisty.
Na webu si může každý vyhledat podnikatele podle kraje, území místní akční skupiny nebo zaměření podnikání: obchody a prodejny – potraviny a přírodní produkty – řemesla – rukodělné výrobky – služby – stravování a ubytování. Cílem není jen propagovat tisíce drobných regionálních producentů, ale vytvořit i unikátní databázi toho nejkvalitnějšího, co české regiony nabízí a co je třeba zachovat a podporovat. Web doufáme využijí nejen zákazníci z regionů, ale také miliony turistů, kteří stráví letošní léto v Česku. Čím více nás se do projektu zapojí, tím více relevantní celý projekt bude.
Kampaní pomáháme, aby naše venkovské regiony byly více odolné, soběstačné, tedy méně závislé a tím snad i více svobodné. Lokální ekonomika je způsob hospodaření, který přednostně využívá místních zdrojů materiálních, energetických i lidských k uspokojení místních potřeb. Lokální ekonomika zjednodušeně představuje místní produkci pro místní spotřebu (zboží i služby) a jejím předpokladem je fungující místní trh.
Představme si místní ekonomiku jako vědro. Abychom vědro naplnili, potřebujeme do něj dostat vodu (peníze). Když je vědro plné, ekonomika vzkvétá. Ale – vědro lokální (místní) ekonomiky je plné děr, kterými peníze ekonomiku opouštějí. Jsou to peníze místních obyvatel vynaložené na zboží a služby, které buď v místě nikdo neposkytuje, konzumenti o něm neví nebo jej nepreferují. Zalepení těchto děr a udržení peněz v systému co nejdéle, místní ekonomiku zlepšuje a posiluje. A právě místní lidé mohou stav místní ekonomiky zlepšit.
Zapojte se!
Zde máte možnost prezentovat vaši firmu a propojit se tak lépe s (nejen) místními zákazníky, ale také s milióny českých turistů, kteří budou trávit letošní dovolenou v Česku. Máte-li zájem, vyplňte Karta producenta a pošlete ji spolu s několika propagačními fotografiemi na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Ve spolupráci s vaší místní akční skupinou zveřejníme váš profil na našem webu.
Přehled místních akčních skupin najdete na: http://databaze.nsmascr.cz/uzemi.php
Změna klimatu, prohlubující se ztráta biodiverzity i problémy s nedostatkem vody jsou nevyhnutelné výzvy pro tzv. zelenou infrastrukturu. Přeshraniční projekt Klimagreen se v posledních třech letech snažil s touto výzvou alespoň částečně vypořádat. „Posláním našeho projektu je naučit lidi myslet tak, že každý může pro lepší život něco udělat doma, ve své práci i po práci ve své domovské komunitě. Dobře vysazené a udržované stromy jsou nejlevnějším a nejkomplexnějším řešením,“ říká Martina Petrová ze spolku Přírodní zahrada, který se na projektu podílel.
Nejen v projektu Klimatická zeleň, ale i v dalších projektech se hodně lidí aktuálně zabývá oteplováním a jeho příčinami. Zdroj: prirodnizahrady.eu
Vaše organizace se zapojila do pilotního přeshraničního evropského projektu Interreg Klimagrün / Klimatická zeleň. Jak tato spolupráce vznikla?
Náš spolek Přírodní zahrada buduje již od roku 2009 síť ukázkových přírodních zahrad, které má veřejnost možnost navštívit. Může se také inspirovat pro své vlastní zahradničení bez chemie, umělých hnojiv a rašeliny. Jednou z těchto ukázkových zahrad, se kterými jsme v pravidelném kontaktu, je například Salaš Travičná v Tvarožné Lhotě u Strážnice v Jihomoravském kraji. Právě její zástupce Vít Hrdoušek, předseda krajské sítě MAS Jihomoravského kraje a autor ovocnářsko-krajinářské iniciativy Milion stromů, nás oslovil, abychom se do projektu Klimagreen zapojili.
Co je cílem společného projektu devíti partnerů z jižních Čech, jižní Moravy a Dolního Rakouska?
Projekt navázal na spolupráci některých partnerů v minulosti na projektu Sondar, týkajícího se ochrany půdy. Cílem bylo v průběhu tří let vytvořit na základě spolupráce řadu aktivit, které pomohou odborníkům, a především zástupcům krajů, měst a obcí vysazovat a pečovat o trvalou zeleň. Jejím účelem pak bude plnit funkci zelené infrastruktury a omezovat nepříjemné projevy klimatické změny v sídlech i krajině.
Jaká byla spolupráce s rakouskou stranou?
Projekt je stále ještě v realizaci, byl totiž prodloužen do října 2020 (původně měl skončit k dubnu 2020, pozn. red.), takže můžeme hovořit v čase přítomném. Probíhající spolupráce s rakouskou stranou je ale rozhodně velmi inspirující. Můžeme čerpat z jejich zkušeností v oblasti opatření na ochranu půdy. Například již několik desítek let úspěšně realizují ve velké míře víceúčelové živé ploty v rovinatém Weinviertelu, kde je obdobný terén jako u nás v Jihomoravském kraji. Příkladnou praxí jsou i zelené infrastruktury venkovských obcí a městeček.
Nakolik se projekt dotýká krajiny a nakolik sídelní zeleně?
Projekt je koncipován na celé území našich „přehřívajících se“ regionů. Jak studie, tak i modelové výsadby probíhaly jak v zemědělské, tak sídelní krajině. Většinou se jednalo o obecní pozemky, aby byla zajištěna možnost komunitní péče, sledování a dalších výzkumů.
Zelená infrastruktura v krajině
Co během těch tří let spolupráce na projektu přinesla?
Realizovali jsme desítky vzdělávacích akcí pro obce, zástupce krajů a odbornou i širokou veřejnost na témata v souvislosti s péčí o zeleň jak v soukromých, tak především na veřejných plochách.
Odborníci z obou stran hranice si pak navzájem mohli vyměnit aktuální vědomosti, zkušenosti a formulovat společné postupy a opatření na dvou odborných konferencích projektu. Závěrečná konference s prezentací výstupů a výsledků projektu musela být kvůli pandemii koronaviru i prodloužení projektu přesunuta na podzim letošního roku.
Edukovali jsme touto cestou stovky účastníků akcí, kteří lépe chápou jedinečnou klimatickou funkci zeleně a jsou schopni lépe zakládat a pečovat o zeleň ve svých sídlech a v regionu. V rámci projektu se odborníci rovněž zabývali aktuálními problémy zeleně v sídlech a krajině.
Čím konkrétně?
Například tím, jaké formy výsadby a jaký druhový sortiment dřevin používat a jak pečovat o dřeviny v době klimatické změny. Třeba český krajinář Jaroslav Šíma a ekolog Vít Hrdoušek prosazují nutnost zaměřit se na zelenou infrastrukturu v zemědělské krajině, která mikroklima našich krajů pravděpodobně ovlivňuje ve větší míře než tepelné ostrovy měst a obcí.
V Jihomoravském a Jihočeském kraji pak probíhala za účasti dobrovolníků a zástupců obcí modelová komunitní výsadba a údržba tisíců převážně ovocných stromů a keřů, a to jak v intravilánu, tak v zemědělské krajině. Následně probíhá sledování těchto výsadeb ve vztahu ke změně klimatu. V rámci informační kampaně projektu vznikla také řada společných publikací, například publikace Klimatický strom a v přípravě je publikace Klimatická zeleň. Více informací je na www.milionstromu.cz.
Jaká byla výše investic, kterou jste během projektu použili?
Rozpočet projektu, na kterém se podíleli čtyři partneři (Krajská síť Národní sítě MAS Jihočeského kraje, Krajská síť Národní sítě MAS Jihomoravského kraje, Mikroregion Horňácko a Niederösterreichische Agrarbezirksbehörde, pozn. red.), činil celkem přes jeden milion eur, na modelové výsadby a péči o zeleň šly finance ve výši 0,3 milionu eur.
Poškozené zadržování vody
Jaký vliv má celosvětová změna klimatu na Evropu, především na střední Evropu? Co nás v tomto ohledu čeká?
Určitě se projevuje oteplení, které přináší více teplých dní, více extrémních výkyvů teplot, nepravidelné a často extrémní srážky. Čeká nás boj o vodu, a to obzvláště nás jako Českou republiku, takzvanou střechu Evropy. Musíme si uvědomit, že především vzrostlé stromy dovedou s vodou dobře hospodařit a v sídlech a krajině přívalovou vodu v půdě zadržují. Zároveň ochlazují a zvlhčují mikroklima.
Jak se dopady projevují v přírodě a jaký je dopad na člověka?
U nás je velmi poškozené přirozené zadržování vody v půdě: lesní, zemědělské, říční (mokřady, nivy), o osídlení ani nemluvě. Co jsme mohli, jsme odvodnili, zmeliorovali – pole, lesy, řeky, sídla. Poškozená a oslabená půda je čím dál více obnažená a bez zeleně vysychá. Půda je přitom tisíckrát větší rezervoár vody než naše vodní nádrže, a když postupně nedotéká voda z půdy do pramenů, potoků a řek, vysychá celá krajina a klesá hladina i podzemních vod. Stromy i jiné rostliny, na které jsme byli zvyklí, usychají a mění se složení rostlinných společenstev – lesů, sadů, zahrad.
Zároveň to přináší i možnosti využití nových druhů dřevin, ale i dalších rostlin. Ovšem pouze těch, které zároveň snesou sucho, horko, ale i nižší teploty od podzimu do jara. Všeobecně lze říci, že budeme zkrátka muset změnit myšlení a vodu zadržovat a hospodařit s ní v místě, kde naprší. Tak aby nám rychle nezmizela, ale aby se jednou či dvakrát použila a pak teprve odtekla či se odpařila přes stromy a ochladila a zvlhčila vzduch.
To je poslání našeho projektu: naučit lidi myslet tak, že každý může pro lepší život něco udělat doma, ve své práci i po práci ve své domovské komunitě – v obci či ve městě. A dobře vysazené a udržované stromy jsou nejlevnějším a nejkomplexnějším řešením.
Rozvojový program
Jak bude se závěry projektu dále nakládáno?
Aktuálně zpracované a uzavřené výstupy projektu jsou k dispozici v iBOXu programu Interreg pod názvem projektu Klimatická zeleň a na webových stránkách partnerů projektu. Prezentovány budou i při závěrečné konferenci projektu na podzim 2020 a prostřednictvím informačních kanálů všech partnerů je budeme šířit směrem k veřejnosti.
Partnery projektu jsou rovněž samosprávy Jihočeského a Jihomoravského kraje a Země Dolní Rakousko, které mohou výsledky ihned po dokončení začít aplikovat do svých exekutivních i finančních nástrojů. Součástí aktivit Země Dolní Rakousko jsou i osnovy a akční programy pro úředníky úřadů a obcí. Oba naše kraje rozšířily dotační politiku v boji proti suchu a zavedly projekty na spolupráci obcí v mikroregionu nebo přímo dotace na výsadby a údržby zeleně.
Věřím, že výsledky by se daly rozšířit i na další kraje a vládu například přes Asociaci krajů ČR. Rozhodně plánujeme s partnery prověřit další dotační možnosti, v projektu pokračovat a jeho výsledky dále šířit a rozvíjet v nových projektech.
Jak vidíte v kontextu Klimagreen naše životní prostředí, i to městské, za deset dvacet let?
Nejen v našem projektu Klimatická zeleň, ale i v dalších projektech se hodně lidí aktuálně zabývá oteplováním a jeho příčinami. Zároveň hledají řešení této situace a zkoumají, jak výsadba zeleně může podpořit zmírnění dalších změn klimatu, jak může pomoci jejich předcházení, či dokonce jejich zvrácení. I celý náš projekt ukazuje, od rozměru soukromé zahrady až po kulturní krajinu regionu, jak plánovat, vysazovat a udržovat trvalou zeleň tak, aby přinášela většinu ekosystémových funkcí včetně zvyšování biodiverzity.
Myšlenka projektu Přírodní zahrada, kterým se zabývá náš spolek, je ukázat všem vlastníkům pozemků a půdy, že jejich zahrada, sad, louka mohou být krásné, duhově pestré a přitom klimaticky příznivé. I mnohé obce se již snaží nastavit priority tak, aby co nejdříve udělaly pozemkové úpravy, zrealizovaly tvorbu prvků systému ekologické stability (síť funkční krajinné zeleně) podle územního plánu. Tím vytvořily svou obec klimaticky příznivou, kde bude radost bydlet.
Na druhé straně určitě zatím vázne v mnoha místech spolupráce velkozemědělců a obecních úřadů. Často i státní organizace jako Povodí ČR či Lesy ČR zatím nemají postupy, včetně legislativy, na rychlejší změny pro účinnější zadržování vody v krajině, které by zvyšovaly ekologickou stabilitu lesů a povodí. Věřím, že v horizontu deseti let by se mohlo podařit situaci stabilizovat, že péče o kvalitní životní prostředí bude prioritou a v následujících letech by se mohla začít zlepšovat.
Podklady k rozhovoru vznikly s přispěním odborného týmu projektu Klimagreen.
Zdroj článku: peak.cz
Napsal: Libor Akrman
Kalifornský úřad pro lesy a prevenci požárů propočítal, že jediný strom žijící 50 let ve městě přispěje za dobu svého života tzv. ekosystémovými službami v přepočtu 7 až 8 miliony Kč. Ty zahrnují například produkci kyslíku, absorbci CO2 (je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu), recyklování vody, zadržování vláhy v půdě, zachytávání polétavého prachu, odpařování vody, zabraňování erozi, obohacování půdy o živiny, pohlcování hluku, poskytování útočiště pro zvířata a řadu dalších organismů… Výpočty nezahrnuly cenu dřeva jako paliva nebo stavebního materiálu, ani funkci estetickou nebo hodnotu plodů.
Stromy zachycují také přízemní ozón, oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky, mj. i chlorofluorokarbony (CFC), které ničí ozonovou vrstvu (důsledek používání čisticích prostředků, ledniček a klimatizací). Jako větrolamy zabraňují škodám na úrodě a ztrátám množství půdy větrnou erozí v zemědělských oblastech. Jejich kořenový systém zpevňuje nestabilní břehy. A v neposlední řadě jsou lékem pro duševní zdraví – výhled do zeleně pomáhá zotavení ze stresových situací.
Stromy začaly růst na Zemi před zhruba 370 miliony let a umožnily evoluci pozemních zvířat, včetně savců. Na planetě roste kolem 100 000 druhů stromů, z toho 8 000 druhů je ohroženo vyhynutím a téměř 1 000 je ve velmi kritickém stavu. V Číně se během jednoho roku spotřebuje 80 miliard párů dřevěných hůlek určených na jedno použití. Jelikož z jednoho vzrostlého stromu lze vyrobit přibližně 4 000 párů hůlek, Číňané tak ročně vyhodí do odpadu zhruba cca 20 milionů stromů…
Hodnota papíru
- Z jednoho smrku lze vyrobit 80 000 archů kancelářského papíru formátu A4 nebo zhruba 6 800 výtisků deníku ve formátu A3 o 32 stranách
- 1 tuna vyrobeného papíru vznikne zpracováním 2,2 tuny kmenů stromů
- Přibližná roční spotřeba papíru jedné české domácnosti je 70 kg papíru
- 50 kg sběrového papíru může nahradit jeden strom (recyklovat tříděný papír lze až 7x)
Věděli jste, že:
- 1 000 litrů kyslíku průměrně vyprodukuje při fotosyntéze vzrostlý listnatý strom za jeden slunný letní den (člověk za stejnou dobu spotřebuje při dýchání okolo 300 l)
- 10 tun kyslíku vyprodukuje průměrně za rok 1 ha listnatého opadavého lesa mírného pásma (jehličnatý les o třetinu méně).
- 1 600 m2 je přibližná plocha, kterou zaberou listy z koruny vzrostlého stromu. Na každém čtverečním milimetru plochy je 50 až 100 průduchů, které regulují vypařování vody při „dýchání" stromu.
- 100 litrů vody denně odpaří vzrostlý, košatý, listnatý strom, což odpovídá energii asi 70 kWh (která se promění ve vodní páru místo v teplo – lze tedy říct, že funguje stejně účinně jako klimatizační jednotka o výkonu 3 až 5 kW).
- Ve vegetačním období zachytí 1 ha smrkového lesa 23 t prachu, borovicového lesa 36 t, bukového 68 t.
- Jeden hektar mladého bukového lesa v létě denně odpaří přibližně 300 hl vody.
- V letech 2003 až 2011 pokáceli silničáři v ČR přes 120 000 stromů. Pokud by se vysázely vedle sebe, mohly by podle sdružení Arnika lemovat cestu z Prahy do Říma.
STROM = 1 MILION KČ
Taková je podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny hodnota jednoho starého zdravého vzrostlého listnáče. Vykácením 110 stromů v aleji lemující silnici první třídy mezi obcemi Ždírec a Krucemburk na Vysočině v roce 2013 vznikla podle oficiální metodiky Ministerstva životního prostředí ekologická škoda až 100 milionů Kč.
Autor: Ivo Podskalský
Zdroj: National-geographic.cz
